Jdi na obsah Jdi na menu
 


BARVÁŘSKÉ ZKOUŠKY

24. 8. 2006
Úvod

Plemena teriérů, jezevčíků a retrieverů tvoří v české myslivecké kynologii složku, která se těší velkému zájmu myslivecké veřejnosti. Psi těchto plemen jsou inteligentní, nadaní, se všestrannými vlohami, které jsou v plném souladu s dnešním způsobem výkonu práva myslivosti. Nároky na jejich držení jsou menší, a tak je třeba, aby se používali v takových honitbách a terénech, do kterých se charakterem své práce hodí a kde mohou být plně využiti.
Podmínky pro vyzkoušení vrozených vloh, loveckých schopností a stupně výcviku pro náročnou mysliveckou práci byly shrnuty do společného zkušebního řádu, který byl vypracován s maximálním ohledem na charakter plemen, ale především přizpůsobený požadavkům myslivecké praxe

Barvářské zkoušky-BZ

V současné době jsou v našich honitbách dobré podmínky pro rozvoj spárkaté zvěře. Zvyšuje se odstřel a tím a tím také potřeba dohledávky postřelené zvěře po stopě. Náročnost barvářských zkoušek byla úměrně přizpůsobena dnešní praxi.

Vodění na řemeni

Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat tahat. Nemá se zaplétat do keřů nebo omotávat okolo stromů. Tahá-li pes svého vůdce smyká-li jím, musí-li ho vůdce vícekrát odmotávat od stromu, dostane úměrně nižší známku.

Odložení

Volně odložený pes bez známého pro něho předmětu, přivázaný nebo odložený volně u známého mu předmětu musí zůstat klidně na určeném místě nejméně 5 minut. Přitom se vůdce vzdálí z jeho pohledu. Po uplynutí této doby se vůdce vrátí pro psa. Ten se musí nechat v klidu upoutat na vodítko.
Když se pes po těchto nutných 5 minutách vzdálí, aby našel svého pána, dostane známku 0. Je-li pes při odložení neklidný a poodejde za vůdcem na vzdálenost do 10 kroků, dostane známku nejvýše 2. Je-li odložený pes upoután na rozvinutém barvářském řemeni nebo odložen volně se známým předmětem, snižuje se mu známka za výkon o 1 stupeň. Natáhne-li pes řemen na celou délku a zůstane klidný, bude hodnocen známkou 1. Když pes uvázaný na řemeni kňučí nebo se smýká je hodnocen známkou 0.

Následování volné nebo na řemeni

Při zkoušení musí pes ukázat, že rozlišuje následování a volnou chůzi lesem. Zkouší se na lesní cestě, loveckém chodníku, okraji lesa apod. před prací na pobarvené stopě.
Vůdce postupuje velmi pomalu, pes má jít volně neupoutaný, nebo upoutaný na volném řemeni, který má přehozený přes pravé rameno, za ním nebo vedle jeho levé nohy. Asi po 50 krocích se vůdce zastaví, okamžik vyčká na místě (10-15 s). Pes musí zůstat v klidu stát, sedět nebo ležet. Opět se rozejdou a asi po 50 krocích zastaví sejme z ramene pušku a vystřelí. Pes musí zůstat klidný. Po výstřelu vůdce připoutá psa na vodítko.
Zkoušení této disciplíny se má co nejvíce podobat skutečnému odstřelu spárkaté zvěře se psem.
Upoutaný pes může být hodnocen nejvýše známkou 3.

Práce na pobarvené stopě

Pobarvená stopní dráha má být dlouhá asi 650 kroků s dvěma změnami směru.Pro založení jedné dráhy se má použít max. 0.5 litru hovězí krve nebo barvy spárkaté zvěře . Vzdálenost jednotlivých stopních drah od sebe nesmí být menší než 100 kroků. Barvy zásadně zakládají rozhodčí.
a) Práce na řemeni nebo volně
Pes má po přiložení na barvu ukázat nástřel a na povel vůdce sledovat stopní dráhu. Stopu sleduje na plně rozvinutém nejméně 5 m dlouhém řemenu nebo volně v těsném kontaktu s vůdcem.
Pes má postupovat volně, klidně, má se držet stopní dráhy. Sejde-li z ní, může ho vůdce zastavit, sám najít dráhu (ukázat ji rozhodčímu), psa na tom místě opět přiložit na stopu a pokračovat v práci na barvě.
Pes se má držet pobarvené stopy, nesmí sledovat křižující stopy dravé zvěře. Takovou stopu může však ukázat až do vzdálenosti 15 kroků, vrátit se ale zpět na pobarvenou stopu.
Ztratí-li pes pobarvenou dráhu a vůdce to nezpozoruje, musí rozhodčí vůdce zastavit a vyzvat ho, aby ukázal sám poslední barvu.Psa potom na dráhu opět přiloží a pokračuje v práci. Po každé takové opravě se snižuje známka vždy o jeden stupeň. Sejde-li pes ze stopy čtyřikrát a práci nedokončí, dostává známku 0. Celou pobarvenou stopní dráhu musí vypracovat max. za 1 hodinu. Za práci volně se připočítávají až 2 body.
b)práce jako hlásič nebo oznamovač
Pes po přiložení na stopu musí nejdříve ukázat nástřel a na povel vůdce sledovat stopní dráhu až k prvnímu loži, které je označeno ve vzdálenosti asi 200 kroků od nástřelu. U tohoto prvého lože vůdce psa vypustí a ten sleduje dále stopní dráhu volně. Vůdce a rozhodčí čekají u lože, až bude pes nalezenou zvěř hlásit nebo přijde její nalezení vůdci oznámit. Musí tak učinit do 15 minut od vypuštění. Sleduje-li po oznámení zbytek stopy hlasitě, vůdce i rozhodčí postupují pomalu za ním. Tuto vlastnost rozhodčí poznamená do průkazu původu psa.
Práce psa od nástřelu k prvému loži se hodnotí jako práce na řemeni nebo volně. Selže-li pes jako hlásič nebo oznamovač, může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat tutéž stopní dráhu od prvého lože na řemeni. Známka za výkon se mu však snižuje o jeden stupeň.
Před nástupem psa k práci na pobarvené stopě musí vůdce oznámit rozhodčímu, jakým způsobem bude pes pracovat. U oznamovače musí vůdce uvést jakým způsobem mu oznámí dohledanou zvěř.
Třebaže uměle pobarvená stopa nenahrazuje plně přirozenou pobarvenou stopu postřelené srnčí zvěře, je dostatečnou pomůckou k ověření, je-li pes schopný postřelenou zvěř dohledat.
Rozhodčí posoudí, zda pes nenačíná zvěř odloženou na konci stopní dráhy. Za práci hlásiče nebo oznamovače se k výslednému hodnocení připočítává až 5 bodů

Chování po výstřelu

Zkouší se pravidelně při disciplíně „slídění“ , když vůdce na pokyn rozhodčího jednou vystřelí z brokovnice, a to v okamžiku kdy se pes zaměstnává prohledáváním krytiny 15-20 kroků od vůdce a nedívá-li se na něho.
Pes, který prokáže svým chováním, že se nebojí výstřelu, a zůstane klidný pod vlivem vůdce, hodnotí se známkou 4. Začne-li pes po výstřelu divoce pobíhat ve větší vzdálenosti a nereaguje na přivolání, hodnotí se známkou 3, případně nižší. Pes, který má strach z výstřelu, to znamená, že od vůdce vystrašeně odběhne, nedá se přivolat, ztratí zájem o další práci, chová se bázlivě a nedůvěřivě, hodnotí se známkou 0 a z dalšího zkoušení je vyloučen. Důvod vyloučení se zapíše do soudcovské tabulky a přehledu výsledků.

SMĚRNICE K ORGANIZOVÁNÍ ZKOUŠEK LOVECKÉ UPOTŘEBITELNOSTI PSŮ


§ 1-Pověření k organizování zkoušek

1) ČMMJ na základě Pověření MZe ČR č.1/2002 k organizováním zkoušek lovecké upotřebitelnosti psů (dále jen "zkoušek") vydaného dne 1.července 2002 pod čj.6725/2002- 5050 vydává tento svůj vnitřní prováděcí předpis.
2) V rámci ČMMJ se přenáší právo organizovat zkoušky na tyto organizační složky :
a/ okresní myslivecké spolky v obvodu jejich územní působnosti,
b/ sekretariát ČMMJ, pokud z rozhodnutí Myslivecké rady ČMMJ zabezpečuje vrcholnou
celostátní kynologickou akci.
3) Pokud je klub chovatelů loveckých psů kolektivním členem ČMMJ, pak zkoušky příslušného plemene psů pořádané pro členy tohoto klubu organizuje okresní myslivecký spolek, v jehož územního obvodu se tyto zkoušky mají konat, a tento klub.

§ 2-Delegace rozhodčích

1) Rozhodčí z řad ČMMJ deleguje pořádající OMS. Rozhodčí na vrcholné kynologické akce (Memoriál R.Knolla, Memoriál K.Podhajského) a na zkoušky, na kterých je zadáván CACIT, res.CACIT, CACT a res.CACT deleguje sekretariát ČMMJ. Rozhodčí na zkoušky pořádané spolu s chovatelským klubem jsou delegováni sekretariátem ČMMJ po projednání s tímto klubem.
2) Na zkouškách posuzují pouze rozhodčí (2 rozhodčí na 1 skupinu psů). Vrchní rozhodčí na zkouškách neposuzuje. Čekatelé jsou bráni mimo stanovený počet rozhodčích a zkoušek se účastní bez nároku na odměnu a cestovné.
3) Seznam rozhodčích a čekatelů pro příslušné druhy zkoušek platné pro následujících 12 měsíců zašle sekretariát ČMMJ všem OMS k 31.3. K seznamu se přikládá seznam výcvikářů chovatelských klubů s uvedením jejich jmen a adres.
4) Na zkoušky příslušného druhu lze delegovat rozhodčího jen, je-li pro ni uveden v platném seznamu rozhodčích a čekatelů. Delegace rozhodčích a čekatelů musí být provedena nejpozději 14 dní před pořádáním zkoušek. Rozhodčí je povinen nejpozději do 3 dnů písemně či jinou formou delegaci potvrdit.
5) Platný seznam rozhodčích a čekatelů musí být v průběhu zkoušek k dispozici vrchnímu rozhodčímu.

§ 3-Lovecká upotřebitelnost psa

Lovecká upotřebitelnost psů je definována v § 17 odst. 6 vyhlášky č.244/2002 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti a prokazuje se splněním požadavků uvedených ve zkušebních řádech ČMMJ pro zkoušky z výkonu loveckých psů.

O složení zkoušky psa z výkonu vydá OMS ČMMJ "Potvrzení o složení zkoušky psa z výkonu", které je opatřeno evidenčním číslem ČMMJ a OMS vede evidenci o vydaných potvrzeních dle přidělených čísel.

§ 4-Příprava zkoušek

1) Termínový kalendář zkoušek pro následující rok zpracuje sekretariát ČMMJ na základě požadavků OMS a chovatelských klubů nejpozději do 31.12. Termínový kalendář se každoročně zveřejňuje způsobem dostupným široké veřejnosti (Věstník ČMMJ a časopis Myslivost) do 31.3. roku následujícího.
2) Přihlášku ke zkoušce psa předkládá jeho majitel nebo vůdce pořadateli zkoušek.
3) Zkoušky psů z výkonu organizované na základě pověření MZe jsou určeny pro psy loveckých plemen uznaných Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu (§ 44 odst.1 zákona o myslivosti).
4) K účasti na zkouškách může být připuštěn pouze pes, který splňuje podmínky uvedené ve zkušebních řádech ČMMJ pro zkoušky lov.psů a který v den konání zkoušek při vstupní veterinární prohlídce prováděné osobou oprávněnou k této činnosti podle veterinárních předpisů bude uznán zdravý a způsobilý k výkonu zkoušky.
5) OMS ČMMJ vyrozumí písemně všechny žadatele o tom, zda jimi přihlášený pes byl ke zkouškám zařazen či nikoliv s poučením, že mohou do 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění podat námitky OMS ČMMJ, který ve věci rozhodne. V případě, že dojde ke změně termínu nebo místa konání zkoušky, vyrozumí všechny žadatele, jejichž psi byli ke zkouškám zařazeni, nejméně 15 dní předem. Ve stejné lhůtě vyrozumí o změně termínu též sekretariát ČMMJ, který vyrozumí Ministerstvo zemědělství.
6) Poplatky za účast na zkouškách stanoví pořadatel s přihlédnutím ke skutečným nákladům a místním podmínkám.
7) Pořadatel zkoušek je povinen oznámit konání zkoušek orgánu ochrany zvířat proti týrání (příslušné veterinární správě).

§ 5-Průběh zkoušek

1) Zkoušky jsou veřejné.
2) Průběh zkoušek podrobně upravuje zkušební řád ČMMJ, platný v době konání zkoušek.

§ 6-Výsledky zkoušek

Osvědčením o rozsahu a druhu lovecké upotřebitelnosti psa prokázané při zkoušce psa je potvrzení dle § 17 odst.6 vyhlášky MZe. Do průkazu původu se zapisuje výsledek o vykonané zkoušce, vyhotoví se přehled výsledků a vyplní se soudcovské tabulky vydané ČMMJ. Do soudcovských tabulek je nutné doplnit číslo pověření MZe k organizování zkoušek lov.psů (č.1/2002), jméno a adresu pořadatele zkoušek (OMS) a jeho IČO.

V případě, že pes na zkouškách "obstál" se mu zapíše v jaké ceně a počet bodů (soudcovská tabulka, přehled výsledků a průkaz původu). Tabulku podepisuje vrchní rozhodčí, 2 rozhodčí, kteří psa posuzovali a pověřený zástupce pořadatele, za kterého se považuje ta osoba - statutární zástupce, který je uveden na "Registračním listě" dané organizační jednotky ČMMJ. Potvrzení o složení zkoušky psa z výkonu a soudcovská tabulka jsou po vyplnění a potvrzení předány majiteli psa, případně v jeho nepřítomnosti vůdci psa. Potvrzení a soudcovská tabulka jsou v rámci ČMMJ evidovanými tiskopisy.

§ 7-Kontrola zkoušek


1) Kynologické a dozorčí orgány ČMMJ (kynologická komise ČMMJ, kynolog sekretariátu ČMMJ, kynologická komise OMS, dozorčí rada ČMMJ a dozorčí rada OMS) jsou oprávněny provádět kontrolu zkoušek. Při kontrole nesmí zasahovat do průběhu zkoušek. O kontrolních poznatcích sepíše kontrolující orgán s pořadatelem zápis.
3) Pozastavení výkonu funkce rozhodčího nebo čekatele pro zkoušky se řeší podle § 17 odst.4 stanov ČMMJ.

§ 8-Závěrečná ustanovení


1) Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1.1.2003.
2) Myslivecká rada ČMMJ schválila tuto směrnici dne 21.11.2002